L.O.S [el ó es] (ex Lure of Senses). Parta kluků ze sousedství, která si splnila společný hudební sen, zahrát si na velkých festivalech Sázavafest, Rock for People a na zahraničních pódiích v Německu, Polsku, Maďarsku. Po počátečních peripetiích s vysvětlováním názvu Lure of Senses (vábení smyslů) se rozhodla v roce 2009 změnit název na zkratku L.O.S, což pro kapelu znamenal velký přelom. Počátkem tohoto roku vydala debutovou nahrávku Feeling box. Do té doby hrající muziku s anglickými texty obohatila o písně v češtině. O správném rozhodnutí svědčí úspěch česky zpívaného singlu Valenteen v hitparádě na rádiu Kiss Delta, kde zvítězil hned v prvním kole. Svou muziku označují muzikanti z L.O.S vlastním stylem Pomegranč. Jde o směs rockových vlivů od grunge, hard rock přes punk až k stylu crossover. "Hrajeme rockově. Tvrdé a šťavnaté rify občas střídáme se sladkými melodiemi", vysvětlují členové L.O.S - Carlos, Martin, Jiřina a Collin.
![]() |
|
Jméno: | Martin Hon |
Alias: | Ohon |
Datum narození: | 9. 8. 1982 |
Znamení: | ♌ (lev) |
Značka kytary: | Ibanez fat-strat |
Značka aparátu: | Engl |
Oblíbený zpěvák: | Thom Yorke, Daniel Johns, Kurt Cobain, Chris Martin, Ville Valo |
Oblíbený kytarista: | Joe Satriani, Wolf Hoffman, Karel Borovský:), Kurt Cobain |
Oblíbená skupina: | Radiohead, Silverchair, Nirvana, H.I.M., The Rasmus, QOTSA |
Oblíbené album: | Nirvana - Nevermind, H.I.M. - Razorblade Romance |
Oblíbený alkohol: | Vodka from the Top of the World (s těma sobama) |
![]() |
|
Jméno: | Karel Borovský |
Alias: | Carlos |
Datum narození: | 7. 3. 1982 |
Znamení: | ♓ (ryby) |
Značka kytary: | Squier by Fender Telecaster |
Značka aparátu: | Peavey, Bugera |
Oblíbený zpěvák: | těch je hodně... |
Oblíbený kytarista: | Jimi Hendrix |
Oblíbená skupina: | Foo Fighters, Linkin Park, Slipknot, Lostprophets, Nickelback |
Oblíbené album: | Lostprophets - Start something |
Oblíbený alkohol: | Becherovka Lemond |
![]() |
Jméno: | Jiří Matoušek |
Alias: | Jiřina |
Datum narození: | 26. 5. 1982 |
Znamení: | ♊ (blíženci) |
Značka kytary: | Aria |
Značka aparátu: | Roland |
Oblíbený zpěvák: | Martin Hon :-) |
Oblíbený basák: | Flea |
Oblíbená skupina: | Red Hot Chili Peppers, Skunk Anansie |
Oblíbené album: | RHCP - Californication |
Oblíbený alkohol: | "To je fakt blbá otázka..." |
![]() |
Jméno: | Radek Kolínský |
Alias: | Collin |
Datum narození: | 22. 12. 19xx |
Znamení: | ♉ (kozoroh) |
Značka bicích: | Premier, Pearl, Paiste, Tama |
Značka paliček: | Balbex |
Oblíbený zpěvák: | Ville Valo, Martin Hon, Kurt Cobain |
Oblíbený bubeník: | Chad Smith |
Oblíbená skupina: | Nirvana, H.I.M., Foo Figheters |
Oblíbené album: | Foo Fighters - In Your Honor, H.I.M. - Razorblade Romance |
Oblíbený alkohol: | Pivo s pivem |
Kapela Lure of Senses byla založena
někdy v listopadu 1997 třemi studenty kutnohorské průmyslovky ve složení Martin
Hon-zpěv,kytara, Karel Borovský-kytara,zpěv,Pavel Jeřábek-bicí. Původní název
pro kapelu Get on Stage (nástup na scénu) byl po nedlouhé době změněn na Lure of
Senses (vábení smyslů). První zkoušky se konaly u Jeřábků doma, kde si Martin s
Karlem vystačili se španělkou (rozuměj kytarou) a Pavel se stolem, kýblem, bubnem
po dědovi a lampičkou jako
činelem. A protože lampička jako činel špatně zní a ještě hůř svítí, došlo k
nezbytné investici do bicí soupravy, která zapříčinila přehlušení
španělek (rozuměj kytar) a vedla ke
koupi kytar elektrických, které společně s bubny vytvářely v bytě více než
komorní atmosféru což bylo hlavním důvodem ke změně útulného pokoje za neméně
útulnou zkušebnu v budově internátu kutnohorské průmyslovky.
První koncert se konal k příležitosti posledního koncertního
večera klubu Wagoon 26.7.1998 v Kutné Hoře, který byl v té době jediným místem
pro vystupování rockových kapel.
V březnu roku 2000
odchází bubeník Pavel Jeřábek. Na jeho místo nastupuje na hostování Radek
Kolínský z kapely Normální lidi. Po marném hledání baskytaristy na tento post
nastoupil tehdy největší fanoušek kapely, Jirka Matoušek. Po rozpadu kapely
Normální lidi se Radkovo hostování změnilo ve stálé členství. V této sestavě, po
desítkách odehraných koncertů, několikerých změn zkušeben a několika nahraných
demáčích, funguje kapela dodnes.
Grungemusic
Ano, toto poněkud bizardní označení hudebního stylu můžete najít v Bookletu CD Out Of Pit mladé české, dle
mého spíše punk-rockové kapely. Nutno dodat že se nejedná o první počin této čtveřice, jenž má na svém kontě
podobných nahrávek již několik. Tuto se rozhodli natočit ve vlastní režii.
Bohužel musím konstatovat, že i přesto že si kluci s cédéčkem vyhráli, ať už se jedná o zpracování vokálů, či
různorodost kytarových rejstříků, nebo vydařená kytarová sóla, některé věci se zkrátka na \"koleně\" dělat
nedají... Tradiční nemoc obdobných projektů - bicí se v tomto případě projevuje ve všech směrech, zejména
prostorově odpudivý zvuk při každém breaku. Navíc zkreslené kytary v některých skladbách (Gimme More) mají
fuzzovitě bzučivý charakter hodící se leda tak na nějaký ten Industriál, jestli vůbec. Co se týče skladeb,
kapela si hodně zakládá na silných melodiích, tuatam zaslechneme i odraz Nirvany - Friend´s Son. Velkou radost
mi udělala skladba Peanuts, která hodně připomíná styl starých Mudhoney a to ze vším všudy! Dle mého názoru
nejvydařenější skladba Terrified Of You je zařazena až na sedmou pozici.
Trošku rozpačitě mohou působit i narážky na politiku USA, hlášky typu Fuck America hned v úvodní America mi
přijdou trošku pózerské a dávno ohrané. No americká hymna na závěr jak skladby tak i CD je dle mě nějvětším
průserem tohoto CD, poněvadž její provedení ve srovnání s Hendrixovou StarSplangedBanner působí jako Skákal
Pes vs. Stair Way To Heaven.
Oproti předchozímu počinu mi zde chybí hitovka typu Closed In Time, na druhou stranu musím říct že zpěv se
od poslední desky hodně zlepšil. Tedy, stručně: jedná se o průměrnou demo nahrávku, které by vzhledem k
zvukové režii sedělo spíše označení Live a která si jistě své posluchače najde, nicméně já osobně bych před
poslechem nahrávky upřednostnil spíše návštěvu koncertu.
+ kyt, sóla, škála použitých zvuků, vokály,CD obsahuje i Datovou část
- pózerský antiamerikanismus, ZVUK
Hodnocení: 4/10
Musiczone
Kutnohorský spolek Lure Of Senses vznikl někdy v roce 1998. Svou hudbu založil na odkazu kapel ze Seattlu a
pojmenoval ji grónský grunge. V jejich tvorbě byste, ale moc Cobaina ani dalších nenašli. Nosná melodie samozřejmě
nechybí, ale paralelu bych spíš viděl v baladických rockových skupinách jako jsou Guns'n'Roses. Cítím v nich i
trochu Led Zeppelin nebo z moderní muziky hravost The Offspring. Sóla jsou pro změnu metalová. V této kapele si
každý může najít své. Já osobně bych doporučoval více moderního zvuku. Člověk musí znát historii, ale závoeň je
třeba hledět kupředu. Také bych uvítal české texty. Anglicky zpívající čeští interpreti si neustále stěžují na
netoleranci rádií, ale Čechům opravdu více sedí čeština. Za cizím jazykem se zpěváci skrývají. Mizí emoce a
zůstává prázdný kruh. Sečteno a podtrženo - Lure Of Senses jsou nadějnou skupinou, jen si uvědomit, že hrají
pro lidi.
Hodnocení: 5/7
MF Dnes
Kutnohorská skupina má velké cíle
Mladá rocková kapela Lure Of Senses vznikla na počátku roku 1998. Tři studenti kutnohorské průmyslovky bubeník
Pavel Jeřábek, zpívající kytarista Martin Hon a kytarista Karel Borovský se rozhodli nemarnit čas v hospodě a
vrhli se na muziku. Po dvou letech odešel Jeřábek a nahradil ho nový bubeník Radek Kolínský. Čtvrtým členem se
stal baskytarista Jiří Matoušek. "Za největší úspěchy v naší dosavadní kariéře považujeme koncertování ve známém
kutnohorském rockovém klubu Česká 1, kde panovala vynikající atmosféra. Dále vystoupení v místním klubu Viadukt
se skupinami Plexis a Debustrol a také koncert na motorkářském srazu v Plzni. Naše muzika je spíše klubová, ale
rádi hrajeme i na různých srazech, zábavách a festivalech," uvedl Radek Kolínský. Kapela má na svém kontě demonahrávku,
která vznikla v listopadu loňského roku v kolínském studiu u Ládi Douska. Obsahuje šest anglicky zpívaných skladeb,
v nichž se mísí punk, rock a grunge. Sami členové přiznávají spřízněnost se zahraničními skupinami Nirvana,
Silverchair, Him a The Offspring. Nahrávku lze stáhnout z internetových stránek www.lureofsenses.webz.cz. "Naše
cíle jsou neskromné. Zvítězit v hudební soutěži a zahrát si se slavnými kapelami na větších koncertech nebo
festivalech, což by mohlo přilákat sponzora nebo vydavatelskou firmu. Zatím nás však trápí, jako většinu
začínajících skupin, nedostatek finančních prostředků na dobrou aparaturu a na nahrání skutečně kvalitní desky,
kterou bychom byli schopni vydat vlastním nákladem v omezeném počtu," řekl Radek Kolínský.
MF Dnes 15.8.2001
Report z CZBands tour
Spiral Dive, Lure Of Senses - Ponorka
1. 3. 2007
Znáte to. Někdy se zkrátka vydáte na koncertní vystoupení čirou náhodou. Navíc shlédnete hudební skupiny, o nichž
jste nikdy předtím ani neslyšeli. O to intenzivnější je pak pro vás samotné překvapení, že návštěva dané akce se
nadmíru zdařila a investované peníze zcela nepochybně rozhodně nepřišly vniveč.
Právě takové pocity jsem zažíval po skončení představení, ve kterém se divákům ukázali britští Spiral Dive a domácí
Lure Of Senses. Přitom začátek se nevyvíjel nikterak slibně v tom pozitivním slova smyslu. Když jsme totiž kolem
deváté večerní dorazili do Ponorky, mohli jsme bezostyšně prohlásit: není tu ani noha. Skutečně, v prostorách klubu
postávala v uctivé vzdálenosti od pódia skupinka zhruba osmi lidí. Při úvodním pivním občerstvení pak nebylo složité
zjistit, že poblíž výčepu do sebe lilo chmelový mok nějakých deset místních štamgastů, z nichž mnozí nakonec ani
nebyli s to uráčit se dokolébat před účinkující.
Avšak první náznak, že večírek bude něčím zvláštní, se projevil již záhy. Z anglicky diskutujících jedinců se odtrhli
čtyři mladíci, aby se pak chopili svých nástrojů a začali s hraním. Grunge rockoví Lure Of Senses z Kutné Hory
nastoupili se skladbou Spiderman, ve které mohli všichni zainteresovaní rozpoznat vlivy světoznámých grungeových
kapel. Vůbec bych řekl, že se velice vydařil zvuk, jenž krásně ladil s celkovým vystupováním této formace. Projev
byl uvolněný, svérázný a nespoutaný. Dokonce tak nespoutaný, že vcelku brzy došlo k problémům s mikrofonem umístěným
před kopákem a když se ukázalo, že závadu nepůjde jen tak úplně odstranit, okomentoval frontman Martin Hon alias
Ohon nastalou situaci slovy serem na to, a jelo se dál. Loňské promo Get Out reprezentovala píseň Egoist, při níž
se už začali shromažďovat pánové s fotoaparáty, kteří vybírali vhodná místa pro svá umělecká díla. Že toho prostoru
měli na výběr opravdu hafo, netřeba dodávat. Značná část osazenstva stále spíše spatřovala smysl v tekutém chlebu
národa našeho a nehodlala svá poctivě vyseděná místa jen tak opustit.
Představení ale perfektně odsýpalo, posluchači se rozhodně nenudili. Kdo ví, jak znějí studiové nahrávky při klidném
posezení doma. Živé vystoupení však mělo patřičný náboj a nenechalo všechny zúčastněné jen tak postávat. I když ještě
jeden (tentokrát už poslední, za to však příjemný) úlet si pro nás skupina připravila. Po ohlášení songu s názvem
Blue Symphony, který měl být sice smutný, ale zato vesele podaný, ještě Lure Of Senses netušili, že ho podají
způsobem mnohem humornějším, než sami čekali. Martin Hon nejspíš začal hrát něco docela jiného, než měl, a tak po
pěti vteřinách došlo k přerušení. Kapela se s tím však vypořádala s nadhledem sobě vlastním a když muž s kytarou
za mikrofonem ladil svůj nástroj, radili mu ostatní členové, jakoby byl právě začínajícím hráčem, kterak má
struny správně naladit. Navíc se ze zadu ozvalo mohutné říhnutí a o zábavu bylo postaráno. Posléze nás Ohon
ujistil, že už se to nebude opakovat, maximálně dvakrát, třikrát za večer.
Na chvíli se přišla podívat i naprosto originální postava v cyklistických elasťákách, kterou mohli již před nějakým
spatřit návštěvníci Pole festu. Po krátkém skotačení a paření dotyčný zhodnotil právě končící píseň, v níž se v
posledních sekundách zvolnilo, hláškou: to byl ploužák, vole
Při jeho brzkém odchodu jsem ještě pohlédl na Spiral Dive, kteří seděli v zadních prostorách Ponorky, v poklidu
pokuřující a popíjející. I travička zelená dýchla na mne z těchto míst. Bylo zřetelné, že tahle britská parta si
na nic nehraje a úplně v pohodě by zapadla mezi běžné návštěvníky podobných akcí.
Na úplný závěr si pro nás Lure Of Senses přichystaliTerritorial Pissings ze slavného alba Nevermind od Nirvany. Po
slabé hodince se skupina odebrala z pódia a nastala zhruba dvacetiminutová pauza. Sami dobře víte, jak mohou různé
upoutávky na blížící se koncerty někdy klamat. Občas totiž úplně přesně neodpovídá hudební styl uvedený na plakátu
realitě, jež je pak člověku na živo zjevena. Ještě před začátkem vystoupení hlavních hvězd večera jsem potkal mladého
muže, který se ptal, co vlastně hrají ti Spiral Dive za styl. Hrají takový punk rock, zněla má odpověď, která se
jednoznačně řídila zněním textu uvedeného na stránkách Ponorky. Avšak pozdější události jasně nasvědčovaly, jak
prolhaný jsem byl.
Jestliže jsou Spiral Dive punk rocková kapela, drhne Britney Spears po celou svoji kariéru razantní hard rock. Totiž,
to, co do nás Angličané naprali, byl heavy metal ala Ozzy Osbourne. Však také kytarista Tony nezapřel svůj vzor -
věhlasného Zakka Wylda. Jeho Les Paul, pohyby, všemožné kreace a gesta jednoznačně připomněly tohoto chlapíka, velkého
kamaráda jedné z hlavních persón starých dobrých Black Sabbath. Tento dojem ještě umocňovalo Tonyho triko, na němž byl
zobrazen motiv notoricky známé Ozzyho desky Bark At The Moon. Navíc byl sólový kytarista tím nejzábavnějším členem na
pódiu. Své gestikulace bral s rezervou a výrazně se při nich usmíval. Zvuková stránka vyzněla dosti syrově, což však
skvěle ladilo s celkovým projevem.
Ze svého repertoáru, který čítá na jednadvacet skladeb, vybírali Spiral Dive divoké a tvrdé písně. Vedle umírněnějších
Lure Of Senses působili Britové jako řezníci, kteří vás prostě nenechají jen tak vydechnout. Zaujala mě píseň
Paranoid, jež neměla nic společného s verzí Sabatů a ukázala se pak později i jako jeden z velkých hitů uskupení.
Vůbec nedošlo na nějaké odlehčení v podobě balady, maximálně se zpomalilo během jednotlivých pasáží. Průběh
vystoupení plynul parádním způsobem, nic neznělo utahaně. Zkrátka, pro klubové zázemí více než dobře se hodící
živý výstup. Jen návštěvníků mohlo být více. S přibývajícími minutami se stupňovala intenzita paření několika
jedinců, došlo i na mini pogo. Osobně jsem s docela velkou pravděpodobností očekával nějakou tu předělávku
jednoho z Ozzyho hitů, leč, nestalo se a krátce před půlnocí po dvou přídavcích akce skončila.
Avšak ne úplně. Když už jsme se s kamarády chystali Ponorku opustit, zastihl nás kousek od stolního fotbálku právě
kytarista Tony. Požádal nás o chvilku strpení, načež se po pár vteřinách přiřítil s deskami své skupiny, které nám
pak daroval. Příznačný název alba The Worst Of Spiral Dive mluvil za vše. Jednoduše jsme se setkali s chlápky, kteří
sami sebe berou s velkým nadhledem. Kromě toho potvrdil tento koncert známý fakt, že interpreti, o kterých se téměř
nemluví, mohou krásně zpestřit večer a přičarovat nejednomu hudebnímu příznivci výbornou náladu. Ani mne následující
den nikterak neštvalo nutné vstávání o šesté ranní.
Jan Stanislav